Drazí přátelé, zdravím vás z Německa. Dnes máme druhou adventní neděli. A jelikož je neděle od slova nedělat, tak místo k učení teď sedám k papíru a tužce a píšu malé zamyšlení. Nakoupeno (v supermarketu) mám od soboty, dnes mají obchody zavřeno. A světe div se, nikdo nezmírá hlady nebo netrpí materiálním nedostatkem. Ale mohl by… třeba to brzy přijde… když vám zavřou váš oblíbený obchod.
- Úvod
- Online vs. offline prodej
- Průzkum v terénu
- Sociální dopad
- Prostorový dopad
- Dopad na estetiku
- Dopad na trh s bydlením
- Environmentální dopad
- Závěr
Pár referencí z úst odborníků
Nedávno jsem narazil ve skupině Stop tunelům Ústeckého kraje na poměrně zajímavý článek Čtrnáct (utajovaných) faktů o supermarketech, které by mělo znát každé dítě o vybydlování měst supermarkety. Proces tzv. vybydlování je popsán ve článku manazínu Money: „Wallmart otevře market a sníží ceny pod úroveň místních podniků a ty začnou časem krachovat. Wallmart tak získává většinu místních zákazníků, neboť ve městě je stále méně lokálních možností, kde nakoupit. S krachujícími místními podniky ale ubývají i pracovní místa a Wallmart tak získává i velmi levnou a ochotnou pracovní sílu – vzhledem k tomu, že pracovních míst je ve městě stále méně. Nakonec se kupní síla v obci sníží na úroveň, že Wallmartu už se nevyplatí market provozovat. Provozovnu zavírá, město opouští a po sobě nechává zchudlé obyvatele a zpustošenou infrastrukturu“ (Wolff-Mann, 2016). Třeba má oblíbená mediálně známá osoba, Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu odliv zisků nepřipouští a nestaví se k marketům tak kriticky.
Nikdy mě nenapadlo se k tomuto zamýšlet, jelikož jsem dosud věrným zákazníkem super- a hypermarketů zahraničních vlastníků. On snad ani jiný kromě Hrušky mého souseda Hruzíka a jednoty COOP, fungující na solidaritě, není. A po přečtení a malém výzkumu jsem sesbíral vícero poznatků. Taky je třeba zmínit, že článek Čtrnáct faktů není zcela objektivní a negativní vztah autora vůči marketům je dosti znát. Ale jako východisko pár myšlenek dobře poslouží.
Proč je Amazon horší než SARS-CoV-2
Na toto téma jsem nedávno zahlédl rozhovor s Janem Gehlem, celosvětově uznávaným urbanistou. Článek zněl: Why Amazon is scarier than the coronavirus. A podobně i v odborném časopisu Raumplanung se přes celou úvodní stranu vyjímal nápis Amazon ist keine Stadt. A o co autorům těchto článků vlastně jde? Dle Gehla jde o hrozbu vyprazdňování měst. „Jak známe obchody v západním světě, bude jich stále více ubývat. Jediné, co se více méně udrží, budou bary, restaurace, ale také nehtová studia nebo salony krásy a celkově služby, které bychom si přes online dovážkové služby a online obchody jen těžko objednali. Takže místo lidí korzujících ulicemi nahoru dolů budeme nákladní auta naložená balíky jezdící nahoru a dolů“ (Gehl, 2020). Pan Gehl i autoři odborného časopisu to berou celkem černě, ale budeme se s těmito problémy opravdu v nejbližších letech potýkat?
Pročítání letáků – oblíbené hobby některých cestujících v dortmundském metru 
Přebal odborného časopisu
Nemám volbu výběru – a vy mnozí také ne
V současné chvíli jsem na výměnném pobytu Erasmus+ na TU v Dortmundu. Bydlím v hezkém prostředí vesnického charakteru, místní části Groß Barop. Nakupovat musím buď ve vzdálených diskontních řetězcích Netto, Aldi, Kaufland, nebo Rewe. Poslední nezávislá prodejna potravin, MaxiMarkt Barop, zkrachovala pod tíhou velkých řetězců v okolí. První dva týdny po mém příjezdu byla ještě otevřená, a pak jsem viděl na vlastní oči, jak se cedule s názvem roztříštila na tisíc dílků.
Dopad na města – prostorový a sociální
Ale není to jen zkrachovalý MaxiMarkt. Nerentabilností provozu a dá se říci i vybydlením okolí teď přišli obyvatelé městské části Bochum-Langedreer o možnost nákupu. Obří prodejna Real se rozhodla k 30. 11. nadobro uzavřít své brány. A co bude s 80 zaměstnanci, především staršího věku? 40 jich zaměstná plánovaný nový supermarket v okolí, ale zbytek? Propuštění budou mít smutné Vánoce. Zato nakupující si výprodejovou horečku užili. A já byl mezi nimi. Super zbytnosti i nezbytnosti za parádní ceny. A doporučuji to každému, kdo chce zažít neopakovatelnou atmosféru výhodných nákupů. Neodolal jsem. Tak alespoň malý přínos uzavření pro místní mělo… Ale ten život za kasou není nic jednoduchého, to vám řeknu.
Prostorové vazby na okolí 
Lákavá nabídka 
Rychle! Slevy nepočkají!! 
Fajront (Feierabend)
Co tento opuštěný kolos ve středu kompaktní zástavby nahradí, se zcela neví. Každopádně stavba Realu byla velkým hřebem do rakve územního plánování a veřejného prostoru. Posuďte sami, zda se vám umístění a doslovné nalepení megahypermarketu na památkově chráněné budovy tehdejšího pivovaru líbí.
Jsou „zlí developeři“ opravdu zlí?
A oslím můstkem se dostáváme tam, kam až může arogance nadnárodních obchodních řetězců zajít. Viz zamýšlenou stavbu Kauflandu na místě vstupu do pražské ZOO a botanického parku Troja, proti níž se postavilo 97 % obyvatel (v české kotlině úctyhodné číslo) místní části, ale developerovi to vrásky na čele nedělá, je přesvědčen, že stavba prostě stát bude za každou cenu. „Nadnárodní společnosti obecně nepřebírají zodpovědnost za valnou většinu důsledků svého podnikání. Vystačí si s tím, co je legální. Co je nebo není morální, je většinou nezajímá. Zodpovědnost nepřebírá v mnoha ohledech ani stát.“ (iniciativa Proti plotu, 2021).
Jedním z mých předmětů v prostorovém plánování je Städtebaulicher Entwurf III, což je v překladu Koncept stavebního rozvoje území pro pokročilé. A jelikož je systém německého vzdělávání na velmi dobré úrovni, přišli do školy zástupci města Wuppertal a zadali nám ideovou soutěž na přeměnu průmyslového území, s nímž si radnice moc neví rady. Do tohoto území taktéž spadá okolí hobbymarketu Bauhaus. Ten je současně postaven na ne příliš vhodném místě, orientace ani měřítko není přizpůsobeno okolí. Prostě Bauhas přišel na radnici, na mapu vrazil prst a řekl: „Tady budeme mít prodejnu“. A jelikož velké firmy disponují značným vlivem, bývá tyto stavby jednoduché postavit. Na fotce níže jedno z možných budoucích uspořádání poté, co se Baumax rozhodne zavřít své brány. Může to být klidně hned zítra, a nebo taky za 50 let. Město je živý organismus, u něhož se nikdy nic nedá s přesností předpovědět.
Současný stav 
Studentský návrh 
No a s příkladem není nutné zacházet tak daleko. Ostatně, v Ostravě-Martinově, kde bydlím, se při mém narození postavila Bigbilla (REWE-Gruppe). A ještě, než jsem se naučil lozit, nebo spíše chodit, bylo nadobro zavřeno. Teprve před rokem se do budovy, se kterou si nikdo nevěděl 20 let rady, se za pomocí EU dotací nastěhoval nový nájemník.
Během exkurze v programu Rozhled Nadání a dovednosti, o. p. s. jsem měl jedinečnou možnost soukromé prohlídky s hlavním architektem administrativních budov Churchill II nad hlavákem v Praze. Velmi barvitě mi líčil, že jednání s Lidlem ohledně barevnosti loga trvalo 2 roky. Po zdánlivě nekonečných domluvách Lidl ustoupil požadavkům investora a typické žlutomodré logo změnil na neutrální šedobílé. A to místu náramně sluší. Až někdy zamíříte z vlaku na Žižkov a vezmete to novým prodlouženým podchodem, Lidl nemůžete minout.
Estetická hodnota unifikovaných hal
Čest výjimkám. Většina supermarketů je postavena typizovanou sendvičovou konstrukcí s různými druhy oplechování, v lepším případě prosklením. Každopádně stále se jedná o unifikované halové konstrukce. Dříve zmíněný Lidl má uveřejněný katalog typů prodejen. Kéž by všude stavěli metropolitní, a ne standardní prodejny. Taková Billa, Penny a další si pro své provozovny staví hangáry se šikmou taškovou střechou. Krásná to podívaná. Ale nejinak je tomu v zahraničí, světe, div se, i na západě. Tady níže vložím příklady dobré praxe, aby do textu přinesl pozitivnější náladu.
Kaufland Witten s orientací do ulice, kterou tímto oživuje 
BILLA Litomyšl, čest výjimkám (zdroj: stavbaweb.cz)
Zahraniční obchodníci způsobují nedostupné bydlení. Opravdu.
A to jsem si teď vycucal z prstu? Prosím pěkně, tento článek není nenávistný, urážející… i já nakupuji pravidelně a tím pomáhám roztáčet spirálu konzumu. Nedávno jsem se účastnil free walking tour v bývalém hl. m. Německa, Bonnu. Na ulici Sternstraße (projděte si ji na streetview) se průvodce zastavil a upozornil na úzké domy. Kdysi se platila daň za délku domu přiléhajícího do ulice. Lidé na to šli chytře a stavěli velmi úzké, zato velmi dlouhé domy směrem do vnitřního dvora. Dole měli provozovnu, nahoře bydleli.
Ale pak se doba změnila, nemovitosti nakoupili zahraniční spekulanti. Do ulice se jim vešla sotva výkladní skříň. Na vstupní dveře mnohdy nezbylo místo. A jelikož jednat se zahraničním obchodníkem není jako s místním zelinářem, jelikož chcete-li něco dohodnout, musíte postupovat dle přísné hierarchie, strategie a zásad firmy a výjimky povoluje jen vedení firmy sídlící úplně mimo místo, o němž se jedná, pohyb obyvatel nadzemních podlaží skrze prodejní plochu by byl nepřípustný, jsou vyšší patra často prázdná. Nevyužitá. Přístup ze dvora není možný. Tím se snižuje počet volných bytů ve městě. Těch je málo a je o ně boj. Majitelé to ví a hrají si s trhem. Pronajmou tomu, kdo dá nejvíc. A pak třeba studentské bydlení vyjde na 400-500 € měsíčně (pandemie teď trochu srazila ceny, ale předtím fakt těch 500). Pro porovnání, minijobs pro studenty jsou v Německu maximálně do 450 € měsíčně.
Procházel jsem se touto ulicí v neděli večer, což je doba, kdy jsou už všichni obvykle doma. A svítilo se tak v každém dvacátém okně. Smutná podívaná. Naopak v okrajových částech města se svítilo do aleluja.
No a tady ještě pár fotek z (hariBo)nnu. Je to hezké město. Plné hudby, historie a státnictví. Beethovenshaus a Museum der Geschichte der Bundesrepublik Deutschland jsou asi takové hlavní hajlajty města.
Svět v r. 2000 
Už se pomalu rozpadá… 
V pozadí bývalá radnice 
Bude nám po tobě smutno 
Beethovenshaus 
Jak na estetiku ve městě 
V pozadí hlavní radnice. Obří hrad byrokracie.
Hlavní náměstí, foto ze schodů, na kterých pronášely proslovy známé osobnosti
Ekologická stopa nevyžádaných letáků
Ne že bych byl nějaký zarytý ekoterorista, ale toto mi opravdu vadí. Metoda Potěmkinovy vesnice je sice praktikována už odpradávna, ale v době, kdy se markety holedbají ekologií, modrými účtenkami a redukcí plastů, mi slova o ochraně životního prostředí přijdou zcela mimo mísu a slouží spíš jako manipulace s lidmi. Sociální inženýrství. Proč toho nevyužít, když je teď téma in. Právě velké obchodní řetězce oproti malým živnostníkům produkují přemíru reklamních tiskovin, mnohdy mnohadesítekstránkových prospektů. A každý jeden leták je zabalen do plastového obalu! A pak nedejbože nahlédnete za obchod do popelnic a vidíte tam vyhozené poživatelné jídlo a mišung z recyklačních košů za pokladní zónou, kam v dobré víře třídíte odpad. Čest výjimce, a tou je Lidl, který své prodejny jednou do měsíce kontroluje, zda vše končí tam, kde má. Vím to, pracovní místo kontrolora mi bylo nabízeno a mám k němu i interní manuál.
No a jaké by mohlo být vhodné řešení kromě pouhého zákazu změnou zákona? V Nizozemsku zavedli elegantní řešení. Žádné „nechci letáky“, nýbrž nálepka „chci letáky“. A komu do neoznačné schránky přijde neadresné sdělení (letáky), může se právně bránit. Když jsem si při cestě k Matymu do Rotterdamu procházel rezidenční části Nijmegenu a Venla, zelená souhlas nálepka byla cca na každé desáté schráně. Řešením by neměl být plošný zákaz (dle vyjádření tuším svazu pro obchod je pročítání letáků smyslem života opuštěných důchodců), nýbrž hledání cest, jak problém elegantně vyřešit.
Na webu kupi.cz (letáky on-line) jsem se m. j. dozvěděl, že: „Výroba papíru je energeticky velmi náročná, výroba 5 listů papíru pohltí stejné množství energie jako hodina svícení 80W žárovkou“… tady máme 3×50 svazků letáků, každý po 10 stranách. To je celkem 1500 listů papíru, což by vystačilo na 6000 h svícení 4W úspornou žárovkou. To je 500 dní svícení po celou dobu roku, kdy je tma!!!
Cyklisté vítáni = o 30 % větší prosperita
Na hodině angličtiny to bylo velmi diskutované téma. Dle slov Fiony Rajé, výzkumnice z Manchester Metropolitan University, zvýší implementace cyklistických stezek podél cest o 30 % vyšší ekonomickou prosperitu podniků. Cyklisté navštěvují místní provozovny častěji, utratí více peněz a v neposlední řadě oživí jinak monotónní ulice s čistě automobilovým provozem. Když se nad tímto hlouběji zamyslíte, vše se vám v mysli propojí. Zatímco cyklistům stačí jen opřít kolo o strom (nejlépe i do stojanu), vyzvednou si kafe nebo zmrzku, motorista musí hledat místo k zaparkování (což je v mnohých městech oříšek), proto raději zaparkuje někde u výpadovky za městem, nebo projede mcDrivem, což má nulový přínos pro komunitní a finanční rozvoj místa.
Závěr
Velké supermarkety mezinárodního významu patří na okraj města, poblíž výpadovek, doplněk průmyslových parků. Tyto obchody jsou logisticky i prostorově náročné, jelikož nabízejí zboží ze všech konců světa a musí nabízet co nejvíce, aby měli i největší tržby. A čím víc mají odbyt, tím levnější ceny zákazníkům mohou nabídnout. Na druhou stranu nabízejí zboží, které najdete všude jinde, nabídka není jedinečná v místě prodeje. A jelikož chtějí nabídnout levné ceny, někde se to musí podepsat. Třeba na kvalitě čerstvé zeleniny nebo dopékání zmrazených polotovarů pečiva.
Naopak lokální provozovny a prodejničky se hodí do zastavěných území, jelikož jsou schopny ve společnosti ostatních nabídnout širokou paletu čerstvých produktů, od řezníka, přes pekaře, až po smíšené zboží. V těchto prodejnách se mnohem častěji dostanete do dialogu buď s prodejcem, nebo ostatními zákazníky. Tady vám také mnohem pravděpodobněji vyvěsí plakát k zápisu dětí do MŠ, středoškolské tablo… Podnikatelům nejde jen o zisk, ale také vaši spokojenost, jelikož je v jejich zájmu si zákazníky udržet. Takovým zaměstnancům Billy v Mariánských Horách je poměrně jedno, jestli se zde cítíte dobře, nebo ne, ti jsou za práci placeni tak jako tak. Pokud je vytlačí globální značky, město bez nich bude smutné, ulice pusté, pestrost služeb, zboží i zaměstnavatelů se sníží – a pak se dostaneme zpět do prvního odstavce – vybydlení města.
Závěrem bych zmínil, že je nejlepší mít vyvážený mix jak lokálních, tak globálních provozoven. Nechť si každý vybere, co má rád a potřebuje. Tak podpořte i malé živnostníky, ti to teď mají obzvláště těžké.
A pokud jste dočetli až sem, poklona za to, kolik slov jste přečetli. Třeba se díky tomuto zamyslíte nad celkovým přínosem, uvědomíte si klady i zápory, které se s tématem supermarketů pojí. Ty jsou pro každého jedince jiné, záleží, kde bydlíte, jaké jsou vaše životní návyky… Snažil jsem se být objektivní, jestli máte k obsahu a formě jakékoliv poznámky, vlastní zkušenosti, sem s nimi do komentářů. Díky!
